TITANIC...
Nejmodernější a nejkrásnější parník, jehož první plavba ze Starého do Nového světa skončila srážkou s ledovcem a ztrátou 1 523 lidských životů. Kdyby tuto loď nepostihla jedna z největších katastrof v historii námořní plavby, pak by její jméno dodnes mnoho znamenalo, i když ze zcela jiných důvodů. Žádná jiná loď té doby se nemohla s Titanikem srovnávat co do přepychu vybavení a všestranného komfortu pro pasažéry. Titanic předčil všechny i co do velikosti. Jeho zařízení a motory, stejně jako celkové pojetí konstrukce, to všechno bylo na vrcholné úrovni. Nic lepšího se v tehdejší době nedalo pořídit.
Kdyby Titaniku bylo souzeno prožít předurčenou normální dobu životnosti, po právu by dnes zaujímal místo v panteonu slávy po boku takových lodí, jakými byly nádherná a komfortní Mauretania, Aquitania, Europa, Queen Mary, Normandie, United States...
Po dobu krátké existence Titaniku se tímto zaoceánským parníkem pyšnili a byli na něj hrdi jeho majitelé, konstruktéři a stavitelé, ale i země, které ho považovaly za svého.
Během jeho jediné nedokončené plavby se propojily zdánlivě nepodstatné okolnosti a jejich nesprávné zhodnocení v jeden jediný smrtonosný řetězec. Varováním se nevěnovala patřičná pozornost. Prolnuly se nedostatky v zajištění bezpečnosti a v navigaci, což nevyhnutelně vedlo k tragickému konci.
Z trosek Titaniku se zrodily nové bezpečnostní předpisy, nové směrnice pro navigaci i pro samotné posuzování jednotlivých lodí a také nová pravidla pro ty, kdož se na nich plavili.
Titanic... Ještě za jeho existence se kolem něj začaly vytvářet mýty a legendy. Podnět k nim zadávali pasažéři a členové posádky oné historické plavby. Jeho ztroskotání okamžitě vyvolalo ovzduší fantazírování. V přebujelých představách tehdejších novinářů a spisovatelů se mísily skutečnosti a výmysly a to vše vyústilo do jakési změti příběhů. Tragédie byla opředena nimbem, který tenkrát i dnes komplikuje úsilí oddělit mystifikaci a skutečnost a stěžuje exaktní ověřování faktů.
Při zkoumání zkázy Titaniku se však musí věnovat odpovídající pozornost i těmto mýtům a výmyslům. Pravda, je jen málo zaoceánských lodí, o nichž by bylo známo tolik přesných faktů. Na druhé straně však neexistuje loď, jejíž historie by byla zatemněna tolika klamnými představami a u níž by vzniknuvší legendy tak tvrdošíjně přetrvávaly, díky právě onomu vyfabulovanému nimbu.
Titanic vstoupil do života 31. března 1909, kdy v loděnici postavili jeho kýl. Na vodu byl spuštěný 31. května 1911 a 10. dubna 1912 se vydal triumfálně na svou první plavbu. Svou existenci skončil v časných hodinách 15. dubna 1912, kdy jeho záď zmizela pod hladinou hvězdami ozářených studených vod severního Atlantiku.
Jméno Titanic však žije dál v představách, v nichž se mísí legendy a skutečnost.
